Ovzduší

Uspokojivý stav v celé obci. Po plošné plynofikaci obce, v části Vraclav a Svatý Mikuláš v roce 1996 a v části Sedlec v roce 2003 zastavila provoz malých zdrojů znečištění ovzduší drtivá většina domácností. V roce 1998 zastavila obec i provoz jediného středního zdroje znečištění ovzduší – kotle na pevná paliva v kulturním domě.

Vodstvo

Celé území obce se nachází v povodí Labe a patří k úmoří Severního moře. Hlavním tokem, který odvodňuje území obce, je řeka Loučná, ústící do Labe.

Obec Vraclav nemá na svém území významnější vodní tok nebo vodní plochu. Malý vodní tok zvaný Mikulášský potok vedený žulou hrazeným korytem, je tvořen prameny vyvěrajícími ze skalnatého terénního zářezu v zástavbě Vraclavi a Svatého Mikuláše. Významným zdrojem vody tohoto potoka je pramen "léčivé vody" v kostele svatého Mikuláše s vydatností 4 l/sec.

Prameny z terénního zářezu zástavby Sedlece se soustřeďují do koryta malého vodního toku sedleckého potoka "Zbraň".

Regulovaný "Mikulášský potok" je levostranným přítokem řeky Loučné, potok Zbraň je pravostranným přítokem potoka "Bětník", který se vlévá do řeky Loučné.

Vodní plochy v obci tvoří několik malých přehrazených nádrží na jmenovaných potocích sloužících víceméně k požárním účelům.

Chybějícím prvkem v krajině je větší vodní plocha pro posílení systému ekologické stability území. Proto bylo vyprojektováno "Biocentrum V Dolích" s retenční nádrží s pozvolným přechodem do mokřadu a doprovodným vegetačním krytem. Výstavbou biocentra se zvýší akumulace vody v krajině, zpomalí se odtok vody regulovaným korytem Mikulášského potoka, zajistí se vzdušná vlhkost a bude zvýšena krajinotvorná funkce území. Posílí se druhová diverzita území s tím, že dojde k nárůstu osídlení obojživelníků, plazů a ptáků vázaných na tyto podmínky. Přestože se v našem správním území nenalézá žádný vodní tok hrozící povodněmi, dokáží přívalové srážky napáchat škody srovnatelné s ničivou silou rozvodněné jarní řeky.

Krajina

Geomorfologické členění území obce

  • provincie – Česká vysočina
  • soustava – Česká tabule
  • podsoustava – Východočeská tabule
  • celek – Východočeská tabule
  • podcelek – Loučenská tabule
  • okrsek – Vraclavský hřbet

Vraclavský hřbet – plochá vrchovina na slínovcích. Rozčleněný erozně denudační reliéf v oblasti vraclavské antiklinály se strukturně denudačními plošinami, kuestami (s čely na J-JZ) na jižním okraji a hluboce zaříznutými údolími přítoků Loučné s vystupujícími inoceramovými opukami středního turonu.

Celé území obce Vraclav se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeské křídy. Prakticky veškerou plochu mimo zástavbu tvoří intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda, tvořená z 88 % poli, pastvinami, loukami a z 12% lesy. Hlavními (nepůvodními) dřevinami zdejších lesů jsou smrk, borovice a modřín. Z listnáčů se vyskytují dub letní a zimní, buk lesní, jasan ztepilý, lípa srdčitá a javor klen. K přirozenému až agresivnímu zmlazování dochází zejména u jasanu.

Zastoupení rostlin – zejména jaterník podléška, plicník lékařský, prvosenka jarní, sasanka lesní, šťavel kyselý, konvalinka vonná, divizna velkokvětá, podběl lékařský, jahodníky, pryskyřníky, kostival lékařský, blatouch bahenní, violka lesní a vonná, pupava bezlodyžná, ocún jesení, hrachor jarní, lilie zlatohlávek, šafrán růžokvětý, bledule jarní.

Zoologie – ježek evropský, kuna lesní, lasice, veverka obecná, zajíc polní, srnec lesní, prase divoké, liška, jezevec, hraboš polní, ještěrka obecná, užovka obojková, zmije obecná, slepýš, skokan hnědý, ropucha obecná, krátkonohá, mlok skvrnitý, káně, poštolka a bažant.

Významné krajinné prvky (VKP)

Na území obce, vyhlášené a registrované pověřeným místně příslušným orgánem ochrany přírody Městským úřadem Vysoké Mýto.

V katastrálním území Vraclav jsou registrovány 4 VKP:

Dub letní – památný strom význačný svou mohutností (obvod kmene 435 cm) na turistické cestě (zelená značka) mezi Vysokým Mýtem a Svatým Mikulášem na JV okraji lesa (zvaného Háj).

Vršovské hradiště – v památkovém areálu vraclavského slovanského hradiště. Odpočinkové místo na návrší bývalého dřevěného hradu Slavníkovců, kde kníže Svatopluk nechal v roce 1108 vyvraždit čelní představitele rodu Vršovců, aby posílil moc Přemyslovců. V roce 1908 zde dala obec postavit žulový památník na památku rodu Vršovců a vysázet lípy a javory, které v současné době tvoří významnou zeleň. Je zde i vzrostlá lípa s žulovým pomníčkem Dr. teologie a filosofie Františka Loskota, významného vraclavského kněze, učence, novináře a kronikáře.

Stráň u Stradouně – zalesněné opukové stráně Vraclavského hřbetu mezi Vraclaví a Stradouní s dubohabřinou a vzácnými rostlinami o rozloze cca 10 ha (jen v k.ú. Vraclav) na rozhraní okresů Ústí nad Orlicí a Chrudim. 

Hřbitov Vraclav – v prostoru hřbitova roste 18 ks lip. Koruny lip nebyly v minulosti sesazovány, jsou zdravé, zavětřené, plní vysokou estetickou funkci. Lípy byly vysázeny při založení hřbitova v roce 1917. Dnes tvoří významnou historickou zeleň okrajové části obce, která spoluvytváří esteticky hodnotný vzhled okolní krajiny. Hřbitov se nachází v JV části obce Vraclav u silnice směrem na Sedlec.

V katastrálním území Sedlec - 1 VKP:

Bětník – údolí meandrujícího Bětnického potoka s kvalitní dubohabřinou a vzácnými rostlinami o rozloze cca 33 ha (jen v k.ú. Sedlec) mezi obcí Domoradice a samotou Bětník na rozhraní okresů Ústí nad Orlicí a Chrudim.