Vraclav

Archeologické vykopávky dokládají lidskou činnost ve Vraclavi a okolí již ve starší době kamenné a pak prakticky po celý pravěk. Již tehdy sloužilo toto území jako důležitá spojnice mezi Moravou a Čechami. Význam nepolevil ani v raném středověku, kdy tudy probíhala obchodní trasa známá jako Trstenická stezka. V této době již na ostrohu stálo hradiště a jeho předhradí. Spravoval je tehdy rod Vršovců, který spolu s Přemyslovci a Slavníkovci patřil k nejmocnějším v rodícím se českém státě. Hlavní roli a vůdčí postavení se však rozhodli sehrát Přemyslovci. Ti se nejprve vypořádali se Slavníkovci a v průběhu následujícího století pak na třikrát i s Vršovci. Konečný zásah přišel v říjnu 1108. Tehdejší kníže Svatopluk osočil předáka Vršovců Mutinu ze zrady a spolčování s nepřátelskými Poláky, vtrhl na Vraclav, tehdy Vratislav, a dal všechny členy vršovického rodu, včetně žen a dětí, povraždit. Některé kroniky hovoří a třech tisícovkách mrtvých. Některým Vršovcům se ale podařilo uprchnout do Polska. Tragickou událost dnes na místě starého hradiště, které zaniklo v průběhu 13. a 14. století, připomíná památný obelisk z roku 1908.

Z raně středověké doby také pocházejí kosterní nálezy, objevené náhodně při stavbě rodinného domu. Tři z nich vykazovaly protivampirická opatření, useknuté hlavy pohřebené čelem do země, a kůl v hrudním koši.

První písemná zmínka o obci je datována do roku 1073 s názvem Wratislaw, o přemyslovském hradu je první zmínka uváděna až v roce 1086.

Po zániku hradiště začala nedaleko vznikat dnešní obec Vraclav. V ní stál také románský kostel svatého Václava, který se prvně písemně připomíná až r. 1350. Jedná se původně nejspíše o románskou stavbu z počátku 12. stol., z kamenného masivního zdiva, značně přestavěnou. Roku 1470 byl vypálen vojsky Matyáše Korvína. Kostel sv. Václava sešel věkem, ale roku 1666 byl opraven nákladem Samuela Hattaše, děkanem mýtským a vraclavským farářem. Roku 1737 vyhořel i se zvonicí, kde se roztavily 4 zvony. Opět byl opraven roku 1743 a posvěcen Františkem z Vlkanova. Nedlouho poté, již r. 1786 v důsledku dekretů císaře Josefa II., byl zrušen a zakoupen obcí za 500 zlatých na sýpku. V r. 1841 s dalšími vraclavskými staveními znovu vyhořel, a nakonec byl přestavěn na patrový hostinec s pavlačí.

Dalším kostelem pak je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původní jednolodní gotická stavba z druhé poloviny 13. století (první písemná zmínka je z roku 1349) byla po požáru v roce 1719 pojata do nové stavby barokní, obrácené k severu. Od roku 1754 se stává farním kostelem. Zvonice znovu vyhořela v roce 1737. Vybavení dnešní svatyně je novogotické, za vidění ale stojí pozůstatky gotických prvků, zejména ostění vně chrámu. Samostatně od kostela stojí zvonice s průchodem do vlastního areálu dnes nesoucí jeden zvon. Zpráva centrální komise přinesla v roce 1899 první zmínku o gotických kresbách z první poloviny 14. století v kostele ve Vraclavi. Pravděpodobně byly v roce 1925 zabíleny a později znovu objeveny.

Nedaleko vraclavského hradiště se dnes rozkládá barokní areál poutního kostela svatého Mikuláše. V roce 1664 se ve Vysokém Mýtě rozšířila zvěst o zázračném uzdravení prostřednictvím vody ze studánky u kapličky svatého Mikuláše. Kapli pak nahradil kostel postavený v letech 1724 – 1726 podle projektu Karla Antonína Canevalla, stojící nad pramenem vody považované za léčivou. Kostel se časem stal místem poutníků ze širokého okolí. Ještě před jeho výstavbou zde již fungovaly lázně, rozšířené v letech 1711 - 1719, do nichž v 18. století jezdili lidé až z Prahy a Brna. Dnes budova slouží jako výstavní prostory. V roce 1692 byla ve stráni vystavěna poustevna s dřevěnou věžičkou, zvaná fráterka. Žil v ní poustevník, který vedl knihu a zapisoval do ní ty, kteří se uzdravili. Měl na skladě léčivé byliny potřebné pro lázeňské hosty. Poustevna byla zrušena v roce 1782. Samotný kostel svatého Mikuláše prodělal řadu živelných pohrom a ve druhé polovině minulého století byl odsvěcen. Z jeho vybavení se zachovalo jen torzo. Sláva lázní a poutního místa začala upadat již na konci 18. století, až v druhé polovině 19. století téměř zanikla. K první velké rekonstrukci došlo v letech 1976 – 1986. Další postupná rekonstrukce areálu probíhá od roku 2011. V kostele jsou dnes instalovány sochy od žáka Matyáše Bernarda Brauna, které tvořily křížovou cestu ke klášteru Hora Matky Boží v Králíkách.

 

 

Typ souboru Název Velikost
Výňatek z Kroniky Vraclavské - Dr. F. Loskot 118 kB
Úryvek z publikace "ZPOMÍNKA NA ROD VRŠOVSKÝ" 383 kB
Záznam slavnostní řeči k 25. výročí zbudování pomníku Vršovců - rok 1933 613 kB
Seznam starostů Vraclavi + odkaz na Kroniku dr. Loskota 63 kB
Článek Bývalý kostel sv. Václava ve Vraclavi - M.Ježek, J. Sommer 2 MB
Mince z hrobu č. 13 z míst presbytáře kostela sv. Václava ve Vraclavi - článek od Jiřího Militkého 183 kB