Historie

Z historie farnosti Vraclav akademik Zdeněk Wirth uvádí:

 
Ves Vraclav, někdejší předhradí, již v 11. století s kostelem sv. Václava, patřila před válkami husitskými k Vysokému Mýtu.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (farní) připomenut v roce 1349 poprvé jako farní. R. 1628 stal se filiálním do Chroustovic, později k Vysokému Mýtu, od roku 1754 byl opět farní.

Původní gotická jednolodní budova z lomové opuky z 2. polovice 13. století byla po požáru v roce 1719 pojata do nové barokní budovy k severu obrácené se střízlivým štítem nad jižním průčelím.

Kostel sv. Václava připomenut poprvé v roce 1350, vypálen vojsky Matyáše Korvína r. 1470, byl románská orientovaná stavba z lámané opuky.Roku 1666 byl kostel opraven, roku 1737 vyhořel a po opravě roku 1743 již v roce 1786 zrušen a koupen obcí na sýpku, později upraven na hostinec.

Kostel sv. Mikuláše (poutní a filiální). Původně zde stávala kaple vystavěná od faráře vraclavského Mikuláše r. 1665, roku 1685 rozšířena děkanem vysokomýtským  Samuelem Hattašem ze sebraných příspěvků. Kaple zbořena 1724 a téhož roku položen základní kámen ke kostelu. Stavbu vedl Karel Antonín Canevalle, nákladem obce Mýtské v letech 1724 – 1726. Kostel, vestavěný do úžlabiny otevřené k západu v široké prostranství, jest jednolodní, orientovaná barokní budova z lámané opuky. Před západním průčelím vedou dvojkřídlé schody s pískovcovou balustrádou na terasu nad vchodem ke kapli se studánkou léčivé vody. Kostel se stal cílem poutníků ze širokého okolí. Zažil několik živelných událostí (povodně), až nakonec byl odsvěcen a zřízena zde muzejní expozice barokních dřevěných soch z poutní cesty v Králíkách, ve správě Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.

redakčně neupraveno

	Tolik významný historik umění
	PhDr. Zdeněk Wirth (1878 – 1961)
	Dlužno dodat, že současné archeologické průzkumy v bývalém kostele sv. Václava zatím definitivně nepotvrdili románský původ stavby. Výzkumy nejsou ukončeny.

Ze vzpomínek P. Josefa B. Kulhavého:

Vzpomínám, že na podzim r. 1969 několik farníků začalo otloukat omítku uvnitř kostela do výše 3 m vysoko a rýhy pro novou elektrickou instalaci. S novou omítkou a instalací se to stihlo do vánoc. Materiál byl nakoupen z nedělních sbírek v kostele ve Vraclavi a Knířově. Práce všech zcela zdarma. Velký lustr byl zhotoven později z několika starých lustrů rovněž svépomocí farníků zdarma.

Když vraclavský rodák Jiří Paďour, absolvoval AMU, rozhodl se vstoupit do semináře. Vraclavští farníci začali otloukat omítku na celém kostele. Vypůjčilo se 6 m lešení, které se posouvalo, než se další půjčilo od farního úřadu v Hrochově Týnci (zdarma). Pracovali farníci z Vraclavi, Sedlece, Domoradice, Vinar, Stradouně, ale i vraclavští rodáci z Prahy aj. Pomáhali i mnozí, kteří do kostela nechodili. Práce se účastnil i bohoslovec Jiří Paďour. Všichni zdarma, bez státního příspěvku, jen ze sbírek v neděli a při pohřbech. Nová omítka se stihla do konce listopadu, kromě čelní stěny.

Stalo se však v prosinci, že tajemník MNV ve Vraclavi, Břetislav Scháněl, svým mohutným hlasem vymohl na ONV v Ústí nad Orlicí příspěvek z výtěžku Sportky ve výši 130.000,- Kčs. Musel se však vyčerpat do konce roku!

Vlastimil Volák, projektant stavebního podniku, zdarma rychle vypracoval projekt a návrh potřebného materiálu na další opravy. Vedoucí stavebnin ve Vysokém Mýtě p. Janouch, bývalý předseda OV KSČ, ochotně vydal potřebný materiál v ceně asi 40.000,- Kč s tím, že počká se zaplacením, až přijdou peníze ze státního příspěvku.

JZD ve Vraclavi zdarma provádělo odvozy písku, vápna, lešení, materiálu, protože obhospodařovalo farní pozemky. Z nakoupeného materiálu se provedlo odvodnění kostela, postavení cihelné zdi mezi školou a kostelem a zhotovení železné brány, terénní úprava kolem bývalého hřbitova kolem kostela.

Když přišly slíbené peníze, rozhodl tajemník MNV soudruh Scháněl, aby se dodatečně zhotovila výplatní listina, že on ji podepíše. Velká většina farníků výplatu podepsala, ale peníze nevzala, takže zbyly na další generální opravy věže, aby vše bylo opraveno do primice P. Jiřího Paďoura. Uskutečnila se generální oprava zvonice (schody, podlahy, střecha, nový kříž, elektroinstalace). Nový hodinový stroj zaplatil MNV Vraclav. Dále se podařilo šťastně opravit výmalbu vnitřku kostela (z r. 1903) a nové lavice (Jiří Hyksa a jiní farníci). Obětní stůl pochází z oltáře ze zrušené kaple gymnázia ve Vysokém Mýtě.

Pavel Volák s otcem zdarma zhotovili krásné dveře pro hlavní i postranní vchod.

Primici Jiřího Paďoura  ve Vraclavi však krajský tajemník pro věci církevní soudruh Jonáš nepovolil. Administrátora P. Josefa B. Kulhavého, který o to žádal, potrestal srážkou 200 korun měsíčně z platu. Všechno je pro něco dobré. Velkolepá primice se uskutečnila v Praze, v kostele P. Marie před Týnem, takovou my bychom ve Vraclavi nedokázali. Kde je krajský církevní tajemník? Vraclavský rodák Jiří Paďour se stal biskupem. Kdo to tušil?


„Časy se mění.“ uzavírá P. Josef Bartoloměj Kulhavý OP.